Historie hradu
Na skalnaté ostrožně nad zalesněným údolím potoka Hadovka u Okrouhlého Hradiště na Tachovsku se nachází romantická zřícenina hradu Gutštejna.
Hrad byl založen kolem roku 1300 jako rodové sídlo pánů z Gutštejna. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1319, kdy tepelský opat pronajal Jetřichovi z Gutštejna a jeho synovi Sezemovi 3 vesnice. Gutštejnové vlastnili četné statky i jinde než v západních Čechách, a tak hrad zůstával stranou jejich pozornosti.
Roku 1422 oblehl hrad Jan Žižka z Trocnova a hrad dobyl. Později byl hrad navrácen Janovi z Gutštejna, který byl zetěm Přibíka z Klenové. Za pomoc císaři Zikmundovi získal Jan z Guštejna řadu vesnic z majetku klášterů v Chotěšově, Pivoni a Plasích. Po jeho smrti v roce 1453 připadl Gutštjn jeho bratrovi Burianovi.
Burianovi patřily hrady Bělá, Rabštejn nad Střelou, Nečtiny, Tachov a Kromberk. Podařilo se mu získat i funkci krajského hejtmana na Žatecku a Plzeňsku, stal se i správcem chotěšovského kláštera. Přestože byl katolík, po roce 1448 se přidal na stranu Jiřího z Poděbrad. V roce 1450 se mu podařilo u Stříbra zajmout posla s dopisem usvědčujícím Oldřicha II. z Rožmberka z organizování zásahu cizích vojsk do Čech, a umožnil tak králi politickou izolaci jeho protivníka.
Jeho syn Burian zvaný „Bohatý“ získal další statky v Čechách a Bavorsku, roku 1465 se přidal k jednotě zelenohorské a vedl jednání s císařem Fridrichem III., který katolickým pánům udělil mincovní právo v Plzni. Pak krátce podporoval uherského krále Matyáše, ale po nástupu Vladislava Jagelonského na český trůn se přidal na jeho stranu. Již roku 1472 se stal vrchním komorníkem království a roku 1477 vedl Vladislavovo vojsko, kterému se nepodařilo dobýt Plzeň obsazenou Matyášovým vojskem. Roku 1485 se stal nejvyšším kancléřem a nadále se bezohledně obohacoval. Zanechal po sobě pět synů: Buriana, Jana, Jetřicha, Volfa, Kryštofa a Jindřicha.
Nezdární synové Buriana Bohatého se pak postavili proti králi a prosluli jako obávaní nájezdníci, kteří loupili v Čechách i v Bavorsku. Na gutštejnském hradě tehdy věznili své zajatce, za které požadovali výkupné.
Není známo, kdo z bratrů vlastnil Gutštejn. Postupně však zemřeli a zůstal jen Volf, který ale sídlil v Chyši. Když roku 1545 Volf zemřel, zdědil hrad jeho syn Viktorin; ten ho roku 1549 prodal majiteli Bezdružic Hanušovi Elpognarovi z Dolního Šenfeldu. Pro potřeby mocného rodu Gutštejn už nevyhovoval a tak bylo v 16. století středisko panství přeneseno do Bezdružic a hrad byl opuštěn. Již po polovině 16. století je hrad uváděn jako pustý a po skončení třicetileté války z něj zbyly jen zříceniny.
Na počátku 20. století byla zřícenina hradu Gutštejn částečně zajištěna správou nedalekého bezdružického velkostatku. V 90. letech 20. století proběhl v areálu zříceniny archeologický průzkum. Následná několik let trvající stabilizace pozůstatku hradu byla dokončena v roce 2011.
Hrad Gutštejn měl dvojdílnou dispozici s lichoběžníkovým předhradím, které se dochovalo jen v terénní dispozici, a nepravidelným jádrem ve dvou výškových úrovních. V průběhu staletí došlo kvůli nestabilnosti skalního podloží k mnoha stavební úpravám. Starší severní palác byl v 15. století opakovaně upravován, následně došlo i ke stavbě mladšího jižního paláce.
Nejstarší etapu hradu připomínají pozůstatky obvodové zdi na severní, západní a zčásti i východní straně. Z přelomu 14. a15. století pochází bergfrit, hranolová věž se zaoblenými nárožími.